Biosphere - Dropsonde (2006)

* * * * * * * * * *
Snadno ubíhající krajina...

O mé náklonnosti k severským kapelám už byla jednou řeč. Objevovat se dá stále něco nového, některé stálice však zůstávají. Nevím jak vám, ale mně osobně Geir Jenssen coby Biosphere vždy přišel jako stvořitel ohromně atmosférického světa a na zimní podvečer, v odlehlé oblasti zaváté sněhem, nebylo lepšího společníka než např. Substraty – významné Jenssenovy ambientní desky. Dropsonde vyšlo po jednoleté odmlce nejprve jako LP a hned následující rok také jako CD. A hned při prvním poslechu, který však rozměry alba jen stěží naznačí (to u Biosphere platí vždy bez rozdílu), je nutné si přiznat, že přišla změna. Neodchází ambientní duch, táhlé smyčky v otevřeném prostoru jakoby plachtící větrem, ani záhadou zastřené koláže elektronických ruchů a samplů, ale v určitých pasážích nacházíme dosud neviděný rozměr, a to především pravidelný jazzem zabarvený beatový doprovod (ano, i třeba desky Cirque nebo Patashnik obsahovaly poměrně dost pohybu; nikoliv však tohoto druhu - na Dropsonde ubylo elektra, přibylo deformované klasiky), který působí opravdu jako neutichající přejezd dopravního prostředku kdesi na dráze ponořené do polárního světa, jak již bylo v souvislosti s Dropsonde nejednou zmíněno. Kudy nás ta trasa ale vlastně unáší?

Nepochybně by se dala nalézt na předchozích albech pospolitost, jednotný duch a jednolitá atmosféra. Zcela určitě; vždyť desky od Biosphere přeci jenom drží zdárně pospolu a vytvářejí až v konečném důsledku neopakovatelnou analogii, exkurzi do zvláštních krajin nejen severních, ale i těch zemí, které fungují a existují jen a pouze na jediném místě – v hlavě posluchače (když pomineme Jenssenovu fascinaci vesmírem). Dropsonde v tomto směru zachází do stejných končin, někdy dokonce i dál, jelikož tahle deska nezapůsobí pokud z ní odtrhneme byť jen jedinou část. Není tu žádná druhá Kobresia ani Phantasm, které by mohli fungovat nezávisle zcela bez problému i bez desky. Tady jedno splývá s druhým, druhé doplňuje první a třetí navazuje na ostatní. Je to jakoby jste chtěli na cestě vyskočit za jízdy, přičemž návrat zpátky by byl možný jen na další zastávce. Od začátku...

Geir Jenssen si onen chladný opar nad svými deskami vytvořil vlastně sám, neboť z chladného prostředí pochází, žije v něm, inspiruje se jím a v nemalé míře je jeho hudba, vybízející k pocitu, že nese svůj vlastní skrytý význam, i s chladem doslova spojována (i třeba vesmírným; neomezovat se pouze na pusté horské krajiny). Může to tak působit (a když uslyšíme cvrlikání ptáků... působí to až nemístně a kontrastně - viz. např.  Uva-Ursi ze Substraty). Všemu napomáhají i nějaké ty fotografie pořízené v ledových oblastech, covery desek se zasněženými vrcholky, samotné názvy skladeb a desek, nebo když vezmu jeden konkrétní příklad, pak soundtrack k norskému filmu Erika Skjoldbjærga, odehrávajícímu se na severu Norska (koneckonců kde jinde), který se vyznačuje coby hlavním tématem nespavostí. Insomnií. Někdy tak vnímá člověk i Jenssenovu tvorbu... dá se však říci, že Dropsonde nemá jako celek tak stísňující efekt. Když vzpomenu kupříkladu na depresivní, ale úžasné skladby typu Sphere of No-Form či Startoucher, je to podstatný rozdíl.

Nový počin Biosphere, člověka obývajícího svět za polárním kruhem Norska, nezná slovo „systémová chyba“ a v ambientním, jazzem kořeněném světě, znamená vskutku brilantní kousek. Ano, možná Biosphere nemohl tolik pokazit, samozřejmě Dropsonde vychází z postupů, které minulost a především Geir Jenssen sám velmi dobře ověřil, ale i tak pokorně chválím a vyhlížím vstříc atmosférickému pokračování v podobě další desky. Jestlipak zůstane i pro příště něco z dechberoucího minimalismu, bezchybné koncepce, jazzového proudu skladeb, jejímž typickým zástupcem jsou skladby In Triple Time nebo Birds Fly By Flapping Their Wings, industrialně působících techno prvků v Daphnis 26 a vůbec všudypřítomného pocitu revelace, který mne vždy při každém poslechu Jenssenovy desky doprovází?

TRACKLIST
01. Dissolving Clouds
02. Birds Bly by Flapping Their Wings
03. Warmed by the Drift
04. In Triple Time
05. From a Solid to a Liquid
06. Arafura
07. Fall in, Fall Out
08. Daphnis 26
09. Altostratus
10. Sherbrooke
11. People Are Friends